Čaj - Čajové přebaly Teabags for exchange Teebeutel für wechsel

Výměna

Fotoalbum Lotynky

Naše Lotynka

          Naše Lotynka
 
Vítám vás na mých stránkách

Narodila jsem se 6.3.2008 v Drahoňově se svým bratříčkem, ale ten bohužel zemřel ihned po narození.                                      

Zůstala jsem sama u své maminky Gejši. Maminka se o mě pečlivě starala. Měla jsem výhodu, že mlíčko bylo jen pro mě.

Jenže po 51 dnech si pro mě přijeli nějací lidé. Moc se mi od maminky nechtělo, ale Ti lidé byli na mě moc hodní. Když mě odváželi pryč od maminky, dali mě do takového modrého měkoučkého pelíšku. Líbilo se mi tam a tak jsem v tom měkkém pelíšku celou cestu prospala.

Když jsme přijeli do nového domova, musela jsem všechno prozkoumat. Bylo to pro mě docela náročné a tak jsem si šla lehnout na nějaké měkké místečko. Našla jsem si ho u paničky v postýlce a mohla jsem tam spát až do rána. Druhý den jsem už spinkala ve svém pelíšku.

Když mě přivezli tak mi dali takovou hračku v podobě opičky. S tou jsem si hrála s mojí paní. Moc mě to bavilo, ale jak jsem ještě malinká, tak jsem se rychle unavila.

 

Ve 2 měsících se mi začala přebarvovat srst. Nejdříve začala hlavička, pak i nožičky. Moje srst byla hodně hustá a vypadala jsem jako malý chlupatý váleček.

 

Jednoho dne mě moje paní vzala ven. Venku jsem to neznala a bála jsem se. Chvíli jsme šli a najednou jsme vešli do nějakého domu.Tam mě dali na takový široký stůl, kde mě vzala cizí paní a začala mě stříhat. Mně se to nelíbilo, proto jsem začala úzkostlivě kňučet. Moje paní přišla za mnou a hladila mě, abych se nebála. To mě uklidnilo. Čekala jsem, až byla najednou ta cizí paní hotová. Byli jsme tam asi hodinu, ale pro mně to byla věčnost. Po té hodině jsem byla hotová a najednou z černého válečku byl celý stříbrný. Moje paní si mě zase vzala a hladila mě, že jsem byla hodná. Dostala jsem pamlsek a šli zpátky domů.

 

Po příchodu domů jsem utíkala ihned do pelíšku a ze všeho usnula. Teď už se na stříhání těším, protože vím, že je pak ze mě fešanda :-).

Nejvíce čeho se bojím je, když mě paní nebo slečna, kteří bydlí se mnou, začnou česat. Bojím se tak, že se celá schoulím do klubíčka a paní mi říká, že najednou nemám nožičky. Vždycky se mě snaží postavit, ale mám takový strach, že se jim snažím utéct. Stejně mě vždycky chytí, protože "nemám ty nožičky" :-D :-D. Nakonec mě stejně učesají  i vleže.

 

Vždy, když se najím si jdu lehnout do pelíšku. Někdy si tak ulevím, že si z toho „zavrním“.

 

Mám svoje lidi móóóóc ráda a nikdy bych je nevyměnila !!!

Nyní je mi už 1 rok :-)

 

Žádné komentáře
 
Čajové přebaly - výměna Teabags for exchange Teebeutel füf wechsel